V hlavní roli ječmen
–
pivní hrdina

České pivo v té nejlepší kvalitě?
Bez ječmene by to prostě nešlo!

Právě z kvalitního ječmene z českých a moravských polí se připravuje špičkový slad. Určuje barvu piva, jestli bude světlé nebo tmavé. Ale nejen to. Výrazně ovlivňuje také aroma piva, a především samotnou chuť. Proto při výrobě českého ležáku hraje ječmen jednu z hlavních rolí.

Klimatická změna a stále častější výkyvy počasí jsou ale pro český ječmen a jeho pěstitele hrozbou. Za posledních třicet let se pěstební plocha ječmene v tuzemsku snížila skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes 7 % tuzemské orné půdy. Jde o významnou plodinu pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice, a 40x větší než české chmelnice.

I kvůli vlivu klimatické změny je ale pro zemědělce v posledních dekádách často riskantní plodinou. Pokud mu totiž počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou pěstitelé nuceni jej prodat za zlomek ceny na krmné účely. Ale bez ječmene by nebylo české pivo!

Pomoc pro český ječmen

Plzeňský Prazdroj inicioval vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Laboratoř Postoloprty, společnosti CleverFarm a Limagrain Česká republika a zemědělští partneři JTZE se zemědělskými plochami u Jihlavy a Hradce Králové a Statky ČZU s plochami v Červeném Újezdě u Prahy. Projekt se opírá o kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je na ploše 213 ha, což odpovídá zhruba 300 fotbalovým hřištím, zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy a pomoci tak pěstitelům se stabilizací jeho kvality.

Naším cílem je vrátit život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva.

Ivan Tučník
manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje

Neměníme osevní postup

Na vybraných pokusných plochách pěstujeme ječmen střídavě v kombinaci s třemi dalšími plodinami dle osevního postupu konkrétní farmy. Na jednom poli postupně ječmen „rotuje“ například s řepkou, pšenicí nebo hrachem.

Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene.

Jiří Zajíček
ředitel Statků ČZU

V projektu jsou použity odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž se předpokládá odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě.

Živiny v půdě

Projekt PRO JEČMEN se zaměřuje na šetrnější zacházení s půdou a využití principů regenerativního zemědělství při pěstování ječmene.

Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou.

Jakub Elbl
agronom ze zemědělské skupiny JTZE

Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny.

Organická hmota pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci.

Vojtěch Lukas
Ústav agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně

Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv, kolik se jich v dnešní době používá. Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou.

Principy regenerativního zemědělství

Testování a moderní měření

Projekt na polích využívá nejmodernější měřící technologie – od meteostanic přes půdní sondy na měření teploty a vlhkosti půdy až po využití satelitních snímků či dálkové sledování porostu prostřednictvím dronů. Projekt je postaven na principu A/B testování. To znamená, že vedle pokusných ploch současně pěstujeme ječmen i další plodiny v osevním postupu běžným způsobem a budeme poměřovat data z regenerativních ploch s těmi, kde se postupuje konvenčními zemědělskými postupy. Dohromady tak získáme přehled o tom, jak výkyvy počasí a klimatická změna ovlivňuje kvalitu a výnosu sladovnického ječmene.

Měříme jednotlivé parametry půdy, obsah živin a vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. Vše budeme sledovat po několik let v průběhu celé vegetace a ze vzorků průběžně zjišťovat množství živin v rostlinách. Budeme také vyhodnocovat vliv meziplodin zasetých v pokusech na vyprodukovanou biomasu. Tím zjistíme, jak se mění stav a kondice rostlin na poli při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu.

David Bečka
Katedra agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity

Regenerativní pole zadržují vodu

Dosavadní zkušenosti farmářů z projektu PRO JEČMEN ukazují, že trvalé pokrytí polí přináší pozitivní efekt. Zejména v sušších obdobích je na regenerativních plochách zřetelné, že mají více vláhy než plochy s konvečním pěstováním. Permanentně oseté pole totiž lépe vsakuje vodu a díky rostlinnému krytu ji také pomaleji odpařuje. Vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM přitom spočetli, že na regenerativně obhospodařovaných plochách projektu PRO JEČMEN lze díky snížení odparu a vyšší retenční kapacitě půdy zadržet navíc až 58 339 000 l vody, tedy přibližně 535 000 l na hektar.

Pokud se regenerativní postup při pěstování ječmene osvědčí, což bude zřejmé v horizontu několika let, mohl by být využit i v širším měřítku. Pak by se teoreticky při přepočtu na celkovou plochu 30 000 ha polí, z nichž Plzeňský Prazdroj nakupuje sladovnický ječmen, jednalo o více než 16 milionů kubíků vody dodatečně zadržené v půdě. To je pro představu objem 6400 závodních plaveckých bazénů nebo 2,5násobek vody v největším českém rybníku Rožmberk.

Je překvapivé, jak si plodiny zaseté do nezpracované půdy dokážou poradit. Přestože jejich start bývá pomalejší, v pozdějších fázích sezóny často dotahují konvenčně seté porosty. Během loňské sezóny jsme navíc pozorovali, že měl přímo setý ječmen v období sucha k dispozici více půdní vláhy.

Tomáš Sojka
agronom zemědělské skupiny JTZE

Příroda potřebuje čas

Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných pěstitelských oblastí v Česku a aby zajistila co největší diverzitu podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele v rámci celé České republiky. Pozitivní změny se ale na polích neprojeví ze dne na den. Vědecký projekt má přinést výsledky zhruba za pět let.