V hlavní roli ječmen
–
pivní hrdina

České pivo v té nejlepší kvalitě?
Bez ječmene by to prostě nešlo!

Právě z kvalitního ječmene z českých a moravských polí se připravuje špičkový slad. Určuje barvu piva, jestli bude světlé nebo tmavé. Ale nejen to. Výrazně ovlivňuje také aroma piva, a především samotnou chuť. Proto při výrobě českého ležáku hraje ječmen jednu z hlavních rolí.

Klimatická změna a stále častější výkyvy počasí jsou ale pro český ječmen a jeho pěstitele hrozbou. Za posledních třicet let se pěstební plocha ječmene v tuzemsku snížila skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes 7 % tuzemské orné půdy. Jde o významnou plodinu pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 185 313 hektarech, tedy na ploše téměř 11x větší, než zabírají tuzemské vinice, a 38x větší než české chmelnice.

I kvůli vlivu klimatické změny je ale pro zemědělce v posledních dekádách často riskantní plodinou. Pokud mu totiž počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou pěstitelé nuceni jej prodat za zlomek ceny na krmné účely. Ale bez ječmene by nebylo české pivo!

Pomoc pro český ječmen

Plzeňský Prazdroj inicioval vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Laboratoř Postoloprty, společnosti CleverFarm a Limagrain Česká republika a zemědělský partner JTZE se zemědělskými plochami u Jihlavy a Hradce Králové. Projekt se opírá o kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je na ploše více než 160 ha, což odpovídá zhruba 224 fotbalovým hřištím, zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy a pomoci tak pěstitelům se stabilizací jeho kvality.

Naším cílem je vrátit život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva.

Jakub Zaoral
manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje

Neměníme osevní postup

Na vybraných pokusných plochách pěstujeme ječmen střídavě v kombinaci s třemi dalšími plodinami dle osevního postupu konkrétní farmy. Na jednom poli postupně ječmen „rotuje“ například s řepkou, pšenicí nebo slunečnicí.

Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene.

František Špička
agronom zemědělské skupiny JTZE

V projektu jsou použity odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž se předpokládá odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě.

Živiny v půdě

Projekt PRO JEČMEN se zaměřuje na šetrnější zacházení s půdou a využití principů regenerativního zemědělství při pěstování ječmene.

Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou.

Jakub Elbl
agronom ze zemědělské skupiny JTZE

Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny.

Organická hmota pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci.

Vojtěch Lukas
Ústav agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně

Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv, kolik se jich v dnešní době používá. Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou.

Principy regenerativního zemědělství

Testování a moderní měření

Projekt na polích využívá nejmodernější měřící technologie – od meteostanic přes půdní sondy na měření teploty a vlhkosti půdy až po využití satelitních snímků či dálkové sledování porostu prostřednictvím dronů. Projekt je postaven na principu A/B testování. To znamená, že vedle pokusných ploch současně pěstujeme ječmen i další plodiny v osevním postupu běžným způsobem a budeme poměřovat data z regenerativních ploch s těmi, kde se postupuje konvenčními zemědělskými postupy. Dohromady tak získáme přehled o tom, jak výkyvy počasí a klimatická změna ovlivňuje kvalitu a výnosu sladovnického ječmene.

Měříme jednotlivé parametry půdy, obsah živin a vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. Vše budeme sledovat po několik let v průběhu celé vegetace a ze vzorků průběžně zjišťovat množství živin v rostlinách. Budeme také vyhodnocovat vliv meziplodin zasetých v pokusech na vyprodukovanou biomasu. Tím zjistíme, jak se mění stav a kondice rostlin na poli při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu.

David Bečka
Katedra agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity

Regenerativní pole zadržují vodu

Dosavadní zkušenosti farmářů z projektu PRO JEČMEN ukazují, že trvalé pokrytí polí přináší pozitivní efekt. Zejména v sušších obdobích je na regenerativních plochách zřetelné, že mají více vláhy než plochy s konvečním pěstováním. Permanentně oseté pole totiž lépe vsakuje vodu a díky rostlinnému krytu ji také pomaleji odpařuje. Vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM přitom spočetli, že na regenerativně obhospodařovaných plochách projektu PRO JEČMEN lze díky snížení odparu a vyšší retenční kapacitě půdy zadržet navíc až 58 339 000 l vody, tedy přibližně 535 000 l na hektar.

Pokud se regenerativní postup při pěstování ječmene osvědčí, což bude zřejmé v horizontu několika let, mohl by být využit i v širším měřítku. Pak by se teoreticky při přepočtu na celkovou plochu 30 000 ha polí, z nichž Plzeňský Prazdroj nakupuje sladovnický ječmen, jednalo o více než 16 milionů kubíků vody dodatečně zadržené v půdě. To je pro představu objem 6400 závodních plaveckých bazénů nebo 2,5násobek vody v největším českém rybníku Rožmberk.

Je překvapivé, jak si plodiny zaseté do nezpracované půdy dokážou poradit. Přestože jejich start bývá pomalejší, v pozdějších fázích sezóny často dotahují konvenčně seté porosty. Během loňské sezóny jsme navíc pozorovali, že měl přímo setý ječmen v období sucha k dispozici více půdní vláhy.

Tomáš Sojka
agronom zemědělské skupiny JTZE

Příroda potřebuje čas

Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných pěstitelských oblastí v Česku a aby zajistila co největší diverzitu podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele v rámci celé České republiky. Pozitivní změny se ale na polích neprojeví ze dne na den. Vědecký projekt má přinést výsledky zhruba za pět let.

Sleduj živě, jak roste ječmen

Práce na poli nikdy nekončí. A to ani ve chvíli, kdy se připravuje na další sezónu. A co teprve ve chvíli, kdy je ječmen zasetý a roste a roste až k samotné sklizni. Zajímá tě, jak roste ječmen a co všechno se na poli v průběhu roku děje? Na webu www.jaksevaripivo.cz můžeš díky Plzeňskému Prazdroji v přímém přenosu sledovat, jak roste ječmen i chmel a jak dlouho trvá, než ze semínka vznikne hotové pivo. Protože pivo nevzniká ze dne na den. Jeho cesta začíná právě na poli.